wz

Sychrov - zámek

foto Olga

Zámek Sychrov, ležící v severovýchodní části Čech, patří k našim nejvýznamnějším historizujícím zámeckým stavbám. Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz. V 16. století zde byl postaven panský kamenný dům, který nesl název Sychrov. V době třicetileté války patřilo svijansko - sychrovské panství vévodovi Albrechtu z Valdštejna. Původně barokní zámek z let 1690-1693 si nechal postavit rytíř Lamotte z Frintroppu. V letech 1740 - 1820 byl majetkem Valdštejnů z mnichovohradišťské větve.  Roku 1820 koupili od Valdštejnů panství Rohanové, příslušníci staré francouzské šlechty. Ti nechali zámek přestavět. Nejzásadnější změny proběhly za Kamila Josefa I. Rohana v letech 1847-1862. kdy zámek získal dnešní pseudogotickou podobu. Podílel se na ní především Josef Provot, který navázal na architektonické návrhy svého předchůdce B. Gruebera. Rohanská portrétní galerie, která čítá 248 portrétů, je největší sbírkou francouzského portrétního umění ve střední Evropě. Zachycuje nejenom příslušníky rodu Rohanů, ale i členy královské dynastie Bourbonů, jejichž podobizny jsou umístěny v tzv. královském apartmá. V roce 1945 byl Sychrov na základě dekretu č. 12/1945 konfiskován. Od 1. 05. 1950 byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Arturův hrad  

Ukončuje severovýchodní parkovou osu. Arturův hrad bychom mohli charakterizovat jako umělou zříceninu. Kdy byla tato stavba postavena je sporné, neboť objekt tohoto půdorysu se objevuje již na katastrální mapě z roku 1843 i z roku 1868. Dnešní podoba této stavby byla vytvořena podle projektu Josefa Pruvota z roku 1876. Dříve se ovšem tato stavba nazývala "Alte Burg" (starý hrad). Dnešní Arturův hrad se skládá ze dvou válcových věží, které jsou spojené zdí s branou ve tvaru tudorského oblouku. Severovýchodní věž je širší a nižší než její protějšek. Spodní část zpevňuje sokl s okrajem z kamenných kvádrů. Tělo věží člení úzké lizény na svislá pole, která jsou střídavě užší a širší. Vstupy do věží jsou ve tvaru lomených oblouků.

foto Olga

foto z internetu

Viadukt technická památka vybudována v letech 1857-1859 jako součást pardubicko-liberecké dráhy nad řekou Mohelkou. Patří k nejvýznačnějším stavbám, které se na této dráze téměř před stoletím budovaly a zároveň k nejpozoruhodnějším architekturám v starším období budování železnicv našich zemích. Popis uveřejněný v roce 1858 jej také řadí k nejkrásnějším stavebním objektům celé Pardubicko – Liberecké dráhy: „Na skalnatém základu vyrostla do výšky 15 a půl sáhu (29,4 m) dvě patra oblouků tvořících viadukt o celkové délce 372 stop (117,6 m), který překročil údolí Mohelky. Byl vystavěn z vápence a pískovce, příjezd vytvořily z obou stran mohutné náspy. Na viadukt bezprostředně navazoval Sychrovský tunel, původně nejdelší z tunelů na českých drahách. Byla zde proražena výšina, na které stojí zámek Sychrov, v celkové délce 335 sáhů (635,32 m). Pardubicko – liberecká dráha, budovaná i se svojí odbočkou z Jaroměře do Svatoňovic od září 1856 do května 1859 , byla původně projektována jako spojovací dráha zásadní důležitosti , mající za účel umožnit rychlou dopravu mezi severozápadní a jihovýchodní částí Evropy . Měla navazovat na již existující a jednak na tehdy projektované železniční tratě tak, aby ono přímé spojení bylo vytvořeno. Proto se dříve nazývala „c. k. Privilegovaná jiho – severo – německá spojovací dráha". Nová dráha byla nikoliv neprávem přirovnávána, zejména v některých úsecích, k semmeringské dráze. Její provedení si vyžádalo neobyčejného množství nákladných a technicky vysoce obtížných železničních staveb, ať již to byly tunely, průkopy a zářezy do půdy a skal, obrovské náspy, či mosty, přejezdy a viadukty.