wz

Bělá pod Bezdězem

Podle plánů krále Václava II. mělo být město založeno přímo pod hradem Bezdězem. Od tohoto záměru muselo být odstoupeno pro nedostatek vody v těsném okolí hradu. Město bylo vystavěno panem Hynkem z Dubé v roce 1304 na nedalekém vyvýšeném místě mezi dvěma údolími, které tvořila řeka Bělá. Původní název města byl Nový Bezděz, ale obyvatelé města používali pojmenování podle řeky Bělá. V pozdější době se ujal název města Bělá pod Bezdězem. Kolem města byly vybudovány ochranné hradby, které v místech přechodu kopce na rovný úsek byly posíleny o příkop, obranný val a strážní bašty. V těchto místech byly také hradby zdvojeny. Vstup do města zajišťovalo pět bran. Do dnešních dnů se z opevnění dochovala Česká brána s velkou hranolovou věží, která byla postavena v první polovině 14. století. Nedaleko České brány se ve vnějším opevnění zachovala menší brána, která byla postavena na počátku 16. století. Z obranných hradeb jsou ve městě vidět pouze malé zbytky zdí. Královským městem byla Bělá jen do roku 1398, kdy byla zastavena. Od tohoto roku se majitelé města střídali. V roce 1426 bylo město obsazeno husity a to hejtmanem Janem Roháčem z Dubé. Za účast při stavovském povstání byl majitel města Bohuchval z Dubé zabaven majetek. Město přešlo do majetku rodu Valdštejnů, kterým zůstalo jen s malým přerušením, v držení do roku 1945. Za vlády Valdštejnů začalo město velmi upadat a obyvatelům hrozila robota, aby bylo město zbaveno dluhů. Aby dluhy dále nerostly nechal v roce 1767 Vincenc z Valdštejna vybudovat v zámku přádelnu. Přádelna měla nechvalnou pověst. Byli tady zaměstnáváni děti, především nalezenci a sirotci, kteří byli pro malé prohřešky krutě a tvrdě trestáni. V 19. století bylo město z velké části zničeno dvěma požáry.


foto Olga

foto Olga

foto z internetu

foto Olga

Česká brána

Česká brána pochází ze samotných počátků města. Je jednou ze čtyř původních bran, jež sloužily jako vstup do Bělé pod Bezdězem, která byla v této době opevněna. Věž brány má čtvercový půdorys se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m .

Augustiniánský klášter a chrám sv. Václava

Klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé pro řeholníky řádu sv. Augustina. Chrám sv. Václava je až z roku 1712. Za husitských válek byl klášter vypálen. Roku 1624 daroval Albrecht z Valdštejna řeholníkům Bezděz. Těm se však na Bezdězi příliš nelíbilo a vrátili se zpět do Bělé. Po smrti Albrechta z Valdštejna klášter chátral. K jeho obnovení došlo v letech 1650-1659.

Radnice

 má věž s cibulovou střechou a byla postavena v 16. století. Ve zdi radnice byl umístěn český loket (délková míra), zachovaný z let 1370 až 1763. Nedaleko radnice se zachovaly dva roubené domy, které jsou od sebe odděleny průjezdem.

 

Zámek

foto z internetu

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. V letech 1582 až 1615 byla tvrz Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů, který zámek dostali při konfiskaci po bitvě na Bílé hoře v r.1622, proběhly barokní úpravy. V držení Valdštejnů zůstal až do r. 1945. Ještě konce 17. stol. došlo k podstatnějším barokním úpravám zámku a jeho sloučení v jeden celek. Koncem 18. stol. byl zámek majiteli přeměněn na manufakturu a od r. 1855 zde bylo lesnické učiliště. V r. 1905 byl pak zámek přebudován na byty pro úředníky valdštejnské správy. Část zámku slouží dnes jako městské muzeum. Dodnes byly zachovány na několika místech fragmenty sgrafit a v několika místnostech zdobené trámové stropy.