wz

Na Kokořínsko
20.4.2008

TRASA: M.Boleslav-Michalovice-Bukovno Katusice-Bezdědice-Žďár-Okna-Doksy-Hraniční důl-Kozí kámen-Hradčany-Ploužnice-Kuřivody-Bělá p.B.-Bakov-Kosmonosy-M.Boleslav

            Délaka: 114 km
            Převýšení: 1050 m

FOTOGALERIE

Místo krásné slunečné neděle (dle předpovědi) se vyklubal velmi studený a zatažený den - alespoň na Kokořínsku, kam jsme měli na kolech namířeno z Mladé Boleslavi. Do Mladé Boleslavi jsme dorazili z chalupy něco po desáté autem a zaparkovali hned na kraji města, na sídlišti. Zamračená obloha, zima a občasné mžení v nás nevyvolávaly zrovna optimistickou náladu, ale i přesto jsme neslevili z našich plánů projet na kole krásné oblasti Kokořínska, Doksanska a Kuřivodska. Naše první cesta vedla ke hradu Michalovice, stojícím ve stejnojmenné obci nad řekou Jizerou. Hrad z poloviny 13.stol., založený rodem Markvarticů, neměl dlouhého trvání. V r. 1513 se již o něm píše jako o pustém. Vystoupali jsme až ke hradu, z něhož už moc nezbylo. Dominantní je hodně nakloněná věž, která doposud drží. Od hradu jsme pak sjeli opět téměř k řece a vystoupali údolím Dalovického potoka do obce Bukovno. Po té jsme pokračovali přes Katusice otevřenou krajinou bez lesů až do obce Bezdědice. A ta už leží na okraji CHKO Kokořínsko. Hlubokým skalnatým údolím jsme se dostali do obce Žďár. Ta nás uchvátila nádhernými roubenými domy, skvěle udržovanými. Z cedule na náměstí jsme se dozvěděli, že se jedná o vesnickou památkovou rezervaci, která zde byla vyhlášena v r.1995. I v dalších vesnicích, kterými jsme v tomto kraji projížděli, se nacházela celá řada podobných roubených domků. Moc, moc se nám to líbilo. Ze Žďáru jsme začali stoupat ke hradu Houska. Už z dálky byl hrad, zasazený do strmého hřebene, vidět. Bohužel, hrad byl zavřený, protože tu zrovna cosi natáčela Česká televize. Vloudila jsem se jenom na nádvoří. Od hradu jsme se vrátili stejnou cestou zpět do Žďáru a s výhledy na Bezděz jsme pokračovali přes obec Okna do Doks. Hned na kraji města jsme narazili na útulnou cyklistickou hospodu, kde jsme se zastavili na oběd. Po obědě jsme se vydali k Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala, která je tvořena rybníkem, přilehlými mokřinami a pískovcovou pahorkatinu s divokými stržemi a roklemi. Od rezervace jsme pokračovali po severním břehu Máchova jezera, kolem rezervace Swamp k hájovně, kde jsme odbočili do hlubokých lesů, plných krásných skal, směrem k Provodínským kamenům. Vystoupali jsme zapomenutou silničkou na hřeben a kouzelnými lesními cestami dojeli do Hradčan. Zde jsme se aspoň na chvilku museli zastavit ve zdejší mini ZOO, "zkontrolovat", co tu všechno přibylo od dob, kdy jsme tu byli naposledy. Pak nás čekala krásná cesta po letišti až do Ploužnice, která je dnes součástí obce Ralsko. Kolem domečku, v němž jsem se sestrou strávila nezapomenutelné dětství, jsme pokračovali do Kuřivod. Ve zdejším motorestu s kouzelně nízkými cenami jsme se zastavili na pivo a protože čas značně pokročil, pospíchali jsme přes kopec do Bělé pod Bezdězem. Ani tady už nebylo času nazbyt a tak jsme pokračovali malebným údolíčkem kolem říčky Bělé. Cestou jsme se jen na chvilku pokochali pohledem na přírodní památku Klokočka a po chvíli dojeli do Bakova. Z Bakova jsme zvolili cestu přes Kosmonosy a do Mladé Boleslavi dorazili kolem půl sedmé.