wz

Hrad Houska

foto Olga

Původní gotický hrad byl vystavěn na královském území ve 13. století. Zakladatelem mohl být Přemysl Otakar II. (nebo jeho otec král Václav I.), ale poprvé je Houska písemně zmiňována až roku 1316 v držení Hynka z Dubé. Poprvé byla Houska přestavována na konci 16. století na renesanční zámek, roku 1658 přišla o čtverhrannou věž a při poslední přestavbě roku 1823 byly sníženy střechy. Na hradě se vystřídalo mnoho rodů, například Berkové z Dubé, Smiřičtí ze Smiřic, rod Hrzáňů z Harasova, hrabata ze Spauru nebo rod Kouniců.    Nejzajímavějšími interiéry na Housce jsou kaple a tzv. zelená komnata. Oba prostory si zachovaly gotický ráz a jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Strop zelené komnaty má gotickou žebrovou klenbu, na stěnách jsou malby z doby kolem roku 1520. Kaple byla kolem roku 1330 ozdobena freskami, které byly objeveny o šest století později v průběhu rekonstrukce hradu. V roce 1924 koupil hrad od hraběnky Eleonory Andrássy prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, kterému Karel I. udělil také dědičný šlechtický titul. Po revoluci byla Houska opět navrácena rodině Šimonků a ti ho v roce 1999 poprvé za celou dobu jeho existence zpřístupnili veřejnosti.

Říká se o něm, že je nejtajuplnějším hradem v Česku. Je to prý brána do pekel nebo do jiných časů. Podle blízkého prameniště říčky Pšovky ale kdysi vznikla pověst, že hrad založil roku 878 kníže Pšovanů Slavibor, otec kněžny Ludmily, pro svého syna Housku.

Tajemná keltská malba

Na hradě Houska se nalézá také keltský ornament, fragment malby, starší než je sám hrad. Nikdo ale neumí vysvětlit to, kdo si za gotiky krátil čas malováním toho, co se malovalo více než tisíc let před předpokládaným vznikem hradu. Keltský vzor se podobá keltskému slunečnímu kultu. Houska přitom vždy patřila lidem, kteří byli docela určitě křesťané, kteří byli pokřtění. Tím spíš je záhadou, že se tu objevily pohanské keltské malby.