wz

Kuřivody


foto Olga

Kuřívody leží v centru bývalého vojenského prostoru Ralsko (okres Česká Lípa). Kuřívody vznikly královským založením mezi lety 1264/78 jako jeden z pokusů Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství, které ovšem kvůli politickým a nepříznivým geografickým důvodů stagnovalo. Ještě před koncem 13. století se jej proto Václav II. zbavil - daroval jej Hynkovi z Dubé. Kuřívody však v rámci rozsáhlých severočeských držav Berků z Dubé nehrály nikdy příliš významnou roli.. V 17. století se začíná užívat souběžně přeložený název do němčiny Hünnerwasser. Někdejší městečko bylo až do roku 1990 sídlem sovětské armády. V průběhu uplynulých destiletí došlo k úplné plošné demolici jeho zástavby, s výjimkou kostela, radnice, školy, několika domků v okrajových polohách a památkově mimořádně hodnotného zámku.

foto z internetu foto Olga
Tvrz: Původní tvrz byla renesančně přestavěnou na zámek Vznikla až mnohem později po založení města. Patrně až v držení pánů Berků z Dubé, kdy okolní zboží získalo na významu. Mohlo to být někdy po roce 1348. Pozdně gotickou přestavbu tvrze neumíme přesně datovat. Došlo k ní patrně někdy mezi léty 1460 a 1513. Komplexní renesanční přestavba zámku proběhla asi mezi léty 1600 až 1620 za Bohuchvala Berky z Dubé a jeho manželky Kateřiny, rozené Slavatovny z Chlumu. Tato renesanční podoba se v hrubých obrysech dochovala dodnes. 11. října 1778 zde přenocoval císař Josef II. na své inspekční cestě z Českého Dubu do Holan na Kuřívodském zámku. V roce 1866 zámek sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky v Prusko-rakouské válce. Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Kuřívody s Bělou konfiskován, zboží koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti 1634 jej získal František markrabě de Grana et Caretto, hrabě von Millesimo, jeho syn jej však prodal roku 1678 zpět Valdštejnům (mnichovohradišťské větvi). Ve druhé polovině 17. století byl zámek pustý. V rámci valdštejnského majetku hrály Kuřívody dvždy ruhořadou roli - byly zde byty a kanceláře úředníků, později (v 19. století) též na úřady. Kostel: Ze všech církevních staveb zůstal v Kuřívodech zachován do dnešních dob pouze kostel. Jeho jádrem je ranně gotická stavba, později často upravovaná a rozšířená o věž. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízena také samostatná telefonní a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.