wz

Hrad Michalovice

foto Olga

Vypíná se nad stejnojmennou obcí, která leží asi 2 km SZ od Mladé Boleslavi. Hrad Michalovice založil asi po polovině 13. století jeden z příslušníků rozvětveného rodu Markvartirů, kteří tehdy získali v povodí Jizery i v severních částech země rozsáhlé državy. Patřila mezi ně i boleslavská tržní osada pod bývalým knížecím hradem Boleslavi. Jedním z příslušníků tohoto rodu byl i Jan, který se od r. 1281 uváděl v pramenech „z Michalovic", a lze proto soudit, že nedlouho předtím vznikl stejnojmenný hrad. Páni z Michalovic patřili mezi přední české šlechtické rody a četní jeho příslušníci zastávali důležité funkce při panovníkově dvoře. Již v r. 1334 vydal Jan z Michalovic Boleslavským listinu o přenesení tržní osady v podhradí hradu Boleslavi na výšinu v jeho sousedství, a položil tak základ pozdějšího rozvoje města Mladé Boleslavi. V husitském revolučním hnutí stáli páni z Michalovic na straně nepřátel kalicha. V r. 1425 dobyla husitská vojska hrad Michalovice a páni z Michalovi se uchýlili na pevný hrad Bezděz. Na Michalovicích vládli husitští hejtmané, nejprve Kunata z Počap a po něm asi až do r. 1436-1437 Bohuněk z Klinštejna. Po bitvě na Bílé Hoře se panství i hradem vrací zpět do rukou pánů z Michalovi. V r. 1436 byl vydán pánem z Michalovic Boleslavským privilegium, v němž se smířil s odbojnými měšťany a přiznal městu řadu důležitých svobod, mimo jiné i právo náboženské svobody s výhradním postavením náboženství podobojí. Po volbě Jiřího z Poděbrad českým králem v r. 1458 se poslední z rodu pánů z Michalovi, Jindřich, stal jeho oddaným stoupencem a provázel jej při jeho taženích doma i v cizině. V r. 1468 padl v bitvě u Turnova a jeho rod tak vymřel po meči. Sňatkem Jindřichovy sestry Magdaleny s Janem z Cimburka a Tovačova připadly Michalovice tomuto neméně slavnému rodu. Tovačovští však na Michalovicích vůbec nesídlili, hrad postupně podléhal zkáze a v r. 1513 se již o něm píše jako o pustém.