wz

Příšovice

 

Obec Příšovice leží v nejjižnějším cípu bývalého libereckého okresu, na nevýrazné terase nad pravým břehem řeky Jizery. První archeologické nálezy z jejího katastru jsou takřka sto let staré. Prvními osídlenci na území Příšovic byl kmen Charvátů, jehož jeden rod sešel z horní Jizery až do roviny mezi Turnovem a Mnich. Hradištěm. Rod Charvátů pojmenoval toto území jako Příšovice na památku otce Prieše. První písemná zmínka o Příšovicích pochází z roku 1319. V letech 1808 až 1813 byla vybudovaná silnice císařská od Podolí (Svijan) k Pyrámu. V roce 1857 byla otevřena železniční trať z Turnova do Pardubic. V dávné době děti navštěvovaly farní školu přepeřskou a to jenom v létě. Jinak se vyučovalo v obecní pastoušce č.p. 39. Byla však na spadnutí, a tak v roce 1850 byla postavena škola nová. Svatováclavskou kapli tu vybudoval stavitel J. Karnold. Sakristie byla přistavena v r.1886. Zvony byly na věži tři: dva byly přeneseny z malé původní kaple a jeden, největší, byl přikoupen. Během války v r. 1916 byl zvon rozbit a odvezen, aby z něho bylo ulito dělo. Most přes řeku  Jizeru do Ploukonic byl postaven v r. 1912.

Státem chráněné památky:

                                    foto Olga

foto z internetu

Bičíkův statek

Bičíkův statek je ukázkou lidové roubené architektury. Bičíkův statek byl postaven před rokem 1600, v té době na něm hospodařil Bičíkův rod. Posledním hospodářem byl od roku 1923 Václav Bičík, který statek v roce 1984 prodal obci Příšovice a jeho syn ing. Václav Bičík nemaje dědiců, daroval závětí v roce 1999 polnosti příslušející ke statku rovněž obci. V současné době, je statek jednou z dominant obce, státem chráněnou památkou se zvýšenou pozorností a velmi cennou historickou a kulturní památkou, zejména pro zachování svého původního vzhledu.

Holanův statek

Podle prvního dochovaného zápisu z roku 1559 zakoupil statek Jiřík Nohýnek. Po rodu Nohýnků se stává majitelem v roce 1621 Jan Žďárský. Žďárští vlastnili statek až do počátku 20 stol., kde se dědička Anna Žďárská provdala za Emila Holána z Paceřic, který zde hospodařil od roku 1922 a pod jehož jménem vstoupil tento vpravdě historický objekt do širšího povědomí.

 žárové hroby slezské kultury

foto z internetu

V Příšovicích se nachází pohřebiště z pozdní doby bronzové, žárové hroby slezské kultury na Cecilce z 9. století před naším letopočtem. K prvnímu regulérnímu výzkumu došlo v Příšovicích v polovině 50. let minulého století a od počátku 70. let se jednalo takřka výhradně o záchranné akce, vyvolané stavební činností. K nezajímavějším objevům patří soubor čtrnácti středověkých železných předmětů, hlavně seker a kladiv, vybagrovaný v roce 1980 v areálu tehdejšího národního podniku Severokámen. Významné jsou i nálezy ze slatiniště pod příšovickým kostelem. Záchranný výzkum vyvolaný pokládkou inženýrských sítí tam roku 2001 přinesl objev velkého množství artefaktů z mladší doby bronzové, doby halštatské, laténské i římské. Podobně široká byla rovněž paleta nálezů, učiněných v letech 2003 a 2004 na dvou příšovických stavebních parcelách, kde se mimo jiné podařilo odkrýt cennou kolekci zlomků nádob neolitické kultury s vypíchanou keramikou. Znamená to, že břeh Jizery na místě dnešních Příšovic obývali lidé už před 7000 lety. Zhruba od druhé půle 2. tisíciletí př. n. l. bylo zdejší osídlení prakticky nepřetržité. Není tedy divu, že obec Příšovice je ve Státním archeologickém seznamu České republiky vedena jako území s archeologickými nálezy I. kategorie. Objevy z Cecilky oprávněnost tohoto zařazení jen podtrhují..

Lidé kultur popelnicových polí doby bronzové, včetně kultury lužické a slezské, své mrtvé pálili a jejich popel pohřbívali v keramických urnách, nazývaných dříve „popelnice“. Hroby s nádobami se nevyskytují izolovaně, ale ve velkých skupinách, někdy na velmi rozsáhlých pohřebištích. Stejně jako na jiných pohřebištích té doby i v Příšovicích jsou hroby uloženy hustě vedle sebe. Některé leží až 90 centimetrů hluboko, většina hrobů je však jen pouhých 35 - 40 centimetrů pod povrchem, najdou se dokonce i mělčí. Přitom jsou absolutně neporušené! Mnohé z  nádob, na něž jsou tyto hroby mimořádně bohaté, se dochovaly celé. Liberečtí archeologové kopali na příšovické Cecilce až do konce  roku 2006.  Za necelý rok výzkumů se jim podařilo objevit 40 žárových hrobů s necelými čtyřmi sty nádob. Při rozšiřování jedné z hrobových jam objevili archeologové opravdový unikát, žároviště na kterém byli páleni mrtví. Jejich pozůstatky pak byly dále upravovány tak, aby mohly být uloženy do pohřebních uren. Samotné žároviště je překvapivě malé, měří v průměru jen asi 85 centimetrů.. Bohužel, i tento nález, stejně jako desítky hrobových jam, výstavba rodinných domů na Cecilce záhy nenávratně zničí. Velkou část příšovické nekropole téměř s jistotou čeká postupná řízená devastace.. K vyvlastnění sedmi stavebních parcel na Cecilce, které obec prodala soukromníkům, nikdo z odpovědných činitelů nenašel odvahu. A to přesto, že Příšovice leží na území, považovaném tradičně za součást Českého ráje, který byl nedávno vyhlášen geoparkem UNESCO.