wz

Rataje nad Sázavou

První písemné zmínky o Ratajích nad Sázavou se datují do roku 1156. Ty však stvrzují, že Rataje již existují jako místo hrazené a trhové. O přesném letopočtu vzniku se nedochovaly žádné písemné zprávy. Pravděpodobně to bylo kolem roku 946. Na místě současného zámku vznikl v pol. 10 stol. hrad zčásti zděný, zčásti srubový. Tento hrad vznikl jako pomezní tvrz kraje zličského. O uvedeném faktu svědčí nálezy bronzových a keramických ozdob z roku 1890, kdy se stavěla silnice kolem zámku. Rataje byly znovu vybudovány v polovině 13. stol. po velkém požáru. V této době náležely do vlastnictví krále, který je propůjčoval nebo daroval jako léno. Jan Lucemburský daroval Rataje Jindřichu z Lipé. Páni z Lipé také vybudovali spodní hrad zvaný Pirkštejn, který byl do dnešní podoby upraven o 400 let později. V roce 1420 získává Rataje Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských, včetně Kutné Hory. Byl to významný politik doby husitské a rovněž poručník mladého Jiřího z Kunštátu, budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o nejvýznamnějšího držitele Rataj, který je pochován v rodinné hrobce ratajského kostela. Poté prošly Rataje držením mnoha šlechtických rodů. Z významnějších vybereme:
1531 - 1579 Ladislav, syn Václav a vnuk Jan z Malešic - ti zavedli právo a zřízení městské, právo trhové a hrdelní, městský znak, uskutečnili výstavbu renesančního křídla současného zámku. 1656 Vilém František z Talmberka zahájil přestavbu současného zámku, kterou dokončil jeho syn František Maxmilián Leopold. 1772 - 1919 jsou Rataje v držení rodu Lichtensteinů. Ratajský zámek koupila v roce 1933 ratajská obec a umístila tam obecní úřad, poštu, četnickou stanici a hlavně školu.

foto Olga

Kostel sv. Matouše - vznikl zřejmě ve 14. století a fungoval souběžně s dnes již zaniklým horním kostelem sv. Mikuláše (u dnešního zámku). V letech 1675–91 byl stržen a nákladem Maxmiliána z Talmberku nahrazen raně barokní stavbou podle projektu Ondřeje de Guarde. Zachoval se dodnes s minimem změn. V 90. letech 20. století opraven, nepřístupný (včetně okolního hřbitova). Z původního kostela se zachovaly hrobky předchozích majitelů panství a druhotně osazená deska s erbem pánů z Lipé Pirkštejn-hrad v prvé polovině I4. století založil patrně Jindřich z Lipé. Mezi jeho držiteli vyniká Hynce Ptáček z Pirkenštejna, významný český politik a válečník prvé poloviny 15. století. Koncem 15. a v I6. století byl majetkem pánů ze Švamberka a Malešických z Černožic. Za selského povstání v roce 1627 byl těžce poškozen. Pustý hrad v letech 1713 - 1724 nechal O. Kinský upravit na faru a zvonici. Pivovar - založen majitelem panství Janem z Malešic, vznikl kolem r.1579. Je postaven v renesančním slohu. Za knížete Liechtensteina byl pronajímán různým nájemcům a zanikl kolem roku 1890. Budovy pivovaru přestavěny na kino.

Zámek

foto Olga

Na místě horního gotického hradu ze 14. století, přestavěn renesančně v 16. století. Roku 1675 postavil František Maxmilián z Talmberka za účasti stavitele O. de Guarde zámek. Trojkřídlá patrová budova na půdorysu U. Jižní křídlo původně gotické, přestavěno renesančně s pavlačí v patře, západní a severní křídlo raně barokní s arkádovým nádvořím. Nad průjezdem v západním křídle erb pánů z Talmberka, na střeše věžička s lucernou. V arkádě přízemí severního křídla zazděna dvě úzká goticky lomená okénka z původního hradu. Před západním průčelím zámku trojkřídlá budova bývalého renesančního pivovaru.