Z Ledče do Želiva
13.4.2008

foto Olga

TRASA: Ledeč n.S.-Hněvkovice-Bezděkov-Dolní Karlovice-Hořice-Píšť-Koberovice-Lhotice-Želiv-Sedlice-Hněvkovice-Humpolec-Kaliště-Proseč-Rejčkov-Kouty-Kamenná Lhota-Kožlí-Sechov-Ledeč n.S.

            Délaka: 100 km
            Převýšení: 1230 m

FOTOGALERIE

Tento víkend byl poněkud roztrhaný - v pátek jsme odjeli do Plzně za zraněným synkem, který si doma při vstávání z koberce z polohy ležmo přetrhl menisky a má na několik týdnů nohu v ortéze. V sobotu jsme se vrátili domů do Kolína. No a volnou neděli jsme využili trochu sportovně a vydali se na kolech krajem horního Posázaví. Do Ledče nad Sázavou jsme dojeli autem a odsud vyrazili už na kolech. Sluníčko krásně svítilo a za okny auta bylo i docela teplo. Jenže venku to vypadalo jinak - ve stínu značná zima a ledový vítr pronikal až do morku kosti. Oblečení jsme trochu podcenili a tak jsme se celý den prali s podchlazením. Do kopečka jsme se sice zahřáli, ale za to sjezdy byly hrozně zmrzlé! Hned první cesta z Ledče vedla do kopečka, podél malého potůčku až na  silnici č.150, po které jsme se dostali k Želivské přehradě. Želivka je největší vodárenskou nádrží v České republice. Postavená byla v letech 1965 až 1972 a slouží jako zásoba pitné vody. Vodní nádrž Želivka  je překlenuta silničním mostem, dlouhým 306 m a vysokým 65 m. Za mostem jsme se stočili k jihozápadu na Dolní Karlovice a Píšť. V Píšti stojí unikátní dvouúrovňový most, jehož první část (spodní) byla postavena už za války. Když tudy měla vést dálnice, vyvstala otázka, kde má nový dálniční most stát. Terén pro most byl nejvhodnější právě v místě toho starého. Zbourat ten starý by bylo ale nákladné a tak se celá situace vyřešila nadstavbou nad mostem starým. Po starém mostě jsme tedy pod dálnicí překonali Želivku, vystoupali jeden z mnoha kopců a kopečků na naší cestě a dostali se do Koberovic. Zde jsme se stočili více k jihu a dorazili do Želiva. Stojí zde klášter premonstrátů z 12.stol. Původní stavba byla však zničena za husitských válek, zůstal zachován jen kostel. Obnovu kláštera, tentokrát v goticko-barokním slohu, zahájili premonstráti až v 17.stol. Na opravách se podílel i J.Santini. Klášter i kostel byly zavřené. Zavřené bylo i místní občerstvení, kde snad lze prý koupit pivo z místního klášterního pivovaru. A jinde jsme na tuto raritu nenarazili. V jediné fungující hospodě u řeky, kde jsme se zastavili na oběd, čepovali jen mizerný gambrinus. Po obědě jsme nejprve vystoupali k vodní nádrži Trnávka, postavené v letech 1977 - 1981. Ta byla ale obehnána plotem a na hráz jsme se nedostali. Sjeli jsme tedy zklamaně zpět do Želiva a přes kopec se dostali do Sedlic k další vodní nádrži stejného jména. Po hrázi přehrady vede silnička a tak tuto nádrž jsme si mohli prohlédnout. Spolu s Trnávkou je součástí vodohospodářského komplexu, jehož účelem je zachytávání nečistot, přinášených vodním tokem do nádrže Želivka. Od přehrady jsme vystoupali do Hněvkovic a odsud sjeli do Humpolce. Humpolec jsme při svých cyklocestách navštívili už několikrát. Cukrárna tu byla zavřená a tak jsme se vydali dál, opět přes několik kopečků do Kaliště, rodiště skladatele a dirigenta Gustava Mahlera a odsud do Proseče. V Proseči jsme se napojili na červenou turistickou značku a po "necestách" doskákali do Rejčkova, kde jsme se konečně dostali opět na silnici. Ta nás zavedla do Koutů, kde na kraji obce měly být 2 hotely v rekreačních střediscích. Chtěli jsme se v některém z nich ohřát a občerstvit, jenže oba hotely byly ještě zavřené - sezóna zde ještě nezačala. A tak jsme zmrzlí a unavení pokračovali v hledání náhrady na další cestě. Tu jsme nalezli v podobě malé venkovské hospůdku až v obci Kamenná Lhota. A protože zbývalo ještě trochu času a nechtěli jsme do Ledče dojíždět po hlavní silnici, vydali jsme se ještě přes Kožlí a Sechov k řece Sázavě. Podél Sázavy jsme pak pohodlně dojeli do Ledče, kde jsme ještě zalezli rozmrznout do hospůdky na kafe. Sluníčko se začalo schovávat za mraky a my ještě honem alespoň trochu obešli městečko a místní hrad. 

foto Olga