wz

Humpolec

Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. K r. 1233 se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty. Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 založil soukenický cech). Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. se rozvíjela tradiční soukenická výroba. V době husitských válek se celá oblast stala krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Po Bílé hoře r. 1620 se město stalo konfiskátem a dostalo se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy". V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.

 

foto Olga

foto z internetu

Kostel sv. Mikuláše:

Tato stavba s prvky rané, barokní a pseudogotické gotiky pochází z poloviny 13. století. Nynější pseudogotická úprava je stará sto let. Jako vzor pro nádherný oltář posloužil gotický oltář z Ústí nad Labem.

Radnice:

Pochází z r.1914. V r.910 zde bylo zřízeno samostatné hejtmanství.

 

První toleranční kostelík v Čechách:

Pochází  z r. 1785 a patřící Českobratrské církvi evangelické. Toleranční kostely nesměly mít navenek ráz kostela, nesměly mít zvony, vchod nesměl být z hlavní ulice, okna měla být čtyřhranná, u kostela nesměla být věž. Původní prozatímní oltář byl r. 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se zachoval dodnes. V r. 1810 byly zakoupeny od třešťského varhanáře Pohana varhany a umístěny na kruchtě.

Židovská obec:

foto z internetu

Do doby před druhou světovou válkou zde byla velká část židovského obyvatelstva, z této doby pochází významný židovský hřbitov založen roku 1719 (nejstarší náhrobky jsou z 1. poloviny 18. století) a židovská synagoga, původně barokní, v r. 1860 dostala gotickou podobu. Po rekonstrukci ji používá Církev československá husitská jako Sbor Jana Želivského. K této synagoze kdysi patřila i židovská škola, rituální lázeň "mikve" a byt rabína.