wz

Dálniční most přes údolí Želivky

foto Olga

Původní, 138 m dlouhý dálniční most přes údolí řeky Želivky u Píště, začala v roce 1939 stavět pražská stavební firma Ing. Brázdil & Dr. Ješ. Během války bylo v roce 1942 i po několika udělených výjimkách nařízeno stavbu zastavit. Ale hned po válce byla v roce 1945 práce na mostě stejnou firmou obnovena. Na konci roku 1950 byl most téměř dokončen. Zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole u východní opěry. K tomu už však nedošlo. Staveniště bylo opuštěno a pomalu začalo zarůstat plevelem a náletovými dřevinami. Když se v 60. letech začala dálnice po dlouhé době dokončovat, nastal u tohoto mostu obrovský problém. Na původní dálnici se k mostu počítalo s velice prudkým klesáním, což si dálnice D1 naprosto nemohla dovolit. Aby byly splněny parametry, k mostu by musela být nová dálnice svedena velice hlubokými zářezy na obou stranách údolí, což by bylo velice nákladné už kvůli tomu, že most by se také musel rozšířit a hlavně dokončit. Jediným řešením se stala výstavba nového přemostění, které bude dvakrát tak vysoké. Ovšem otázkou bylo, co s mostem starým. Ten by se kvůli novému mostu musel zbourat a jeho likvidace by také nebyla zrovna levná. A postavit nový most vedle starého nepřipadalo v úvahu, protože by musel být dvakrát tak delší a na úzkém ostrohu nezbývalo pro dva mosty místo. Nakonec byl problém vyřešen tak originálním způsobem, že byly splněny veškeré požadavky. Těsně vedle starých pilířů byly v 70. letech vystavěny čtyři nové, vysoké a úzké pilíře, které trčely vysoko nad starý most. Nad opěrami původního mostu byly vybudovány nové opěry a nad tím vším byla zkonstruována mohutná ocelová mostovka. Protože starému mostu chybělo ještě jedno mostní pole, muselo být dobetonováno, ale betonáž proběhla velice nekvalitně. Starý most byl zachráněn a dokonce i využit pro zdejší silnici z Hořic do Vojslavic. Tím vlastně vzniklo jakési horní patro mostu a původní mostovka historického mostu zůstala v patře spodním. Ukázalo se, že ne vždy je nutné staré stavby bourat, i když už neodpovídají novým požadavkům. Speciální řešení zachránilo a díky zastřešení částečně zakonzervovalo historickou památku. Most ze 40. let 20. století vypadá jako nový, pouze část dokončená v 70. letech se sype. Pro novou dálnici nemusely být hloubeny hluboké zářezy a dvojkombinace obou mostů perfektně zapadla do krajiny. Kdo jejich historii nezná, možná ani netuší, že oba mosty od sebe dělí 30 let.