wz

Cesta do Posázaví
29.3.2008

TRASA: Kolín-Č.Pečky-Malá Vysoká-Miskovice-Vysoká-Košice-Uhlířské Janovice-Zbraslavice-Čáslav-Chotusice-Žehušice-Kačina-Záboří n.L.-Týnec n.L.-Konárovice-Kolín

            Délaka: 102 km
            Převýšení: 860 m

FOTOGALERIE

Pro tuto výpravu jsme si "vhodně" zvolili přechod studené fronty v sobotu neb krásná slunná neděla byla ve znamení příletu našich dětí z Anglie a my je vyzvedávali na letišti. Cesta do Posázaví probíhala v silném ledovém větru, který nám funěl přímo do obličeje nebo alespoň z boku po celou cestu. Z Kolína jsme se vydali do Červených Peček. Zámek je stále pro veřejnost uzavřen, nelze se dostat ani do zahrady. A ze silnice toho moc k vidění není. A tak jsme vyrazili dál, zavřenou silnicí na Malou Vysokou. Za ní jsme se obrátili vzhůru na Miskovický vrch, ze kterého jsme sjeli do Miskovic. A odsud poměrně strmým stoupáním jsme se vyšplhali na Vysokou. Rozhlednu jsme raději minuli a pospíchali dál směrem na Žandov. Ale vítr byl tak silný a my tak promrzlí, že jsme se rozhodli u obce Košice udělat si zajížďku do Uhlířských Janovic, kde nás lákala vytopená hospoda. Naše očekávání Janovice nezklamaly - na náměstí opravdu měli otevřeno. Hotýlek od té doby, co jsme tu byli naposled pěkně zrenovovali. Po rozmrznutí jsme se vydali na další cestu, kolem starého románského kostelíka vzhůru do Sudějova. Zdejší poutní kostel právě renovují, voda ze zázračné studánky nás v té zimě zrovna moc nepřitahovala a tak jsme pokračovali dál do kopce až do Žandova. Už z dálky nás vítala zdejší rozhledna, umístěná na 45 m vysoké telekomunikační věži, na vrcholu kopce Březina. Ze Žandova jsme se vydali zvlněnou krajinou do Zbraslavic. A zde jsme opět zalezli rozmrznout do zdejší hospůdky na náměstí. Času bylo dost neb jsme se nikde příliš nezastavovali v té zimě a tak jsme se rozhodli pokračovat ještě do Čáslavi. Už je to dost dlouho, co jsme tu byli naposledy. U kostela jsme se zastavili na oběd, kde jsme vytyčili další trasu přes Chotusice neb Pepa chtěl zavzpomínat na mladá léta a na dobu, kdy sem býval odvolán na vojenská cvičení. Do Chotusic jsme se dostali silničkou kolem vlečky. V Chotusicích Marie Terezie v r.1742 prohrála bitvu s Pruskem v sedmileté válce, kdy se Prusko snažilo mocensky získat Slezsko od Rakouskouherska. To však Pepu příliš nezajímalo a tak jsme pokračovali v cestě do Žehušic. Ověřili jsme si, že zámek je stále dost zanedbaný, jak býval a kolem kostela jsme vyrazili na Kačinu. Krásný empírový zámek na Kačině jsme objeli ze všech stran pěkně udržovaným zámeckým parkem a po té jsme zamířili ještě do Záboří a do Týnce nad Labem, vydupali krátký kopeček do Lžovic a pospíchali do Konárovic na 2 dcl vínka. Ve vinařství Konárovice se nám náramně věnovali, majitelka nás provedla krásným sklepem, se zastávkou u každého sudu. Ochutnávali jsme a ochutnávali, až jsme se propili k poslednímu sudu se skvělým Müllerem-Turgau, který byl vyroben z místních hroznů a neměl chybu! Při ochutnávce jsme se hodně dozvěděli o výrobě zdejšího vína. Většinu hroznů si dováží z Moravy, ale víno si tu dělají sami. A opravdu to umí! Nakonec jsme se prochutnali každý asi k 7 dcl vína a ještě jsme si ten místní  Müller-Turgau koupili domů. Do Kolína jsme z Konárovic už putovali po tmě, lesem "po hmatu" neb jsme se v tomto stavu báli vylézt na silnici. A tímto krásným zážitkem tak skončilo naše zmrzlé putování.

foto Olga