wz

Konárovice

 Obec je jednou z nejstarších v okolí královského města Kolína a je starší než samo město Kolín. Součástí Konárovic je osada Jelen a rekreační osada Včelín. První zmínka o Konárovicích je z doby panování Boleslava II. Roku 967-999, který nynější kolínské okolí daroval svému nejmladšímu synovi Oldřichovi. Kníže Oldřich si vystavěl pevný hrad na místě, kde nyní leží vesnice Pňov-Předhrádí a nazval ho Oldřiš. Jméno Konárovice znělo dříve Koňařovice. Soudí se, že tu v 10. století sídlil Koňař, patřící mezi knížecí úředníky blízkého hradu a na rozlehlých labských lukách choval koně pro knížete. Kníže byl muž nejen bojovný a vládychtivý, ale také velký milovník lovu. V okolí hradu usadil ještě další služebníky – v Ovčárech chovali ovce, v Býchorech hovězí dobytek, v Ohařích psy, v Jestřabí Lhotě, Káníně a Sokolči dravé ptáky. První nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1352 v registraci desátků papežských. To již byly Konárovice rytířským sídlem s tvrzí při poplužním dvoře. Kostel se poprvé připomíná v roce 1358. V následujících letech se majitelé Konárovic často střídali. V roce 1772 koupila statek v dražbě hraběnka Alžběta de Quasco. Využívala ho jako letní sídlo a v roce 1775 nechala zámek přestavět do dnešní podoby. Ještě v témže roce nechala vybudovat nový farní dům. Pod její péčí došlo ke zvelebení školství a v roce 1810 byla v Konárovicích otevřena řádná škola. Zajímavostí je, že v tomto období se zde velmi úspěšně zakládaly morušové sady. Hedvábnictví zde dosáhlo největšího rozkvětu kolem roku 1820. V roce 1856 získal Konárovice Jan Nepomuk, hrabě Harrach, c. k. rytmistr a komoří. Ten v roce 1872 prodal celý statek Josefu Götzlovi, továrníku a purkmistru v Karlíně. Tuto rodinu velmi často navštěvoval houslista Jan Kocián. K obci Konárovice patří ještě osada Jelen, kde byl ve 14. století postaven pivovar a později rozsáhlý hostinec, a rekreační osada Včelín, která má také zajímavou historii. Jméno je odvozeno od včelařské stanice s muzeem, které bylo postaveno a slavnostně otevřeno v roce 1928. 

foto z internetu

Zámek - první tvrz se připomíná v roce 1453. V roce 1661 získal panství Adam Schofmann z Hammerlesu, který okamžitě přistoupil k přestavbě tvrze na raně barokní zámek. Tím vznikla dnešní čtyřkřídlá dispozice kolem nepravidelného nádvoří. V roce 1772 koupila panství hraběnka Alžběta Quasco de Claviers, rozená Netolická z Eisenberga. Její muž, Alessandro Quasco de Claviers byl tehdy vojenským velitelem Prahy. Nová majitelka si Konárovice velmi oblíbila a často zde pobývala. Proto v roce 1775 přistoupila k  přestavbě, která zámku vtiskla rokokový charakter. Kolem zámku vznikl dnešní park, ve kterém Alžběta Quasco pěstovala bource morušového a zasazovala se o jeho rozšiřování. Po její smrti v roce 1813 se majitelé konárovického zámku rychle střídali, až ho v roce 1856 koupil Jan Harrach. Ten nechal zámek znovu přestavět, zmodernizoval interiéry a provedl některé drobné úpravy, čímž byl stavební vývoj v podstatě ukončen. V roce 1872 koupil zámek pražský továrník z Karlína Josef Gotzl. Jeho rodině patřil až do roku 1945, kdy se stal majetkem státu. V letech 1947 - 1990 zde byla zřízena pobočka Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, od roku 1990 je opět v soukromém držení. Kostel Povýšení sv. Kříže - jednolodní podélně orientovaná stavba s polygonálce uzavřeným presbytářem, se sakristií po severním a kaplí po jižním boku presbytáře a s věží při západní straně lodi.

Vinice

foto z internetu foto Olga

Na slunných svazích Konárovic se pěstovala vinná réva odedávna. V konárovickém kopci Na Vinici se až do počátku 20. století zachovala poslední vinice tohoto kraje. Postupně jsou od roku 1995 vinice obnovovány. V půdním složení převládají opuky a jíly útvaru křídového, spraše jakož i nánosy diluviálních štěrků. Půda i poloha je vhodná k pěstování vinné révy, broskvoní a meruněk. Názvy jako Vinařice, Vinice, Vinný vrch a Na Vinici, svědčí o rozšířeném pěstování vinné révy. Podnebí je dost podobné jihomoravskému, vhodné i k produkci vín přívlastkových. Stávající výsadba révového vína představuje Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Aurelius a Rulandské bílé. Konárovičtí vinaři počítají s rozšiřováním o odrůdy jako jsou Rulandské šedé a Tramín červený, z modrých odrůd pak Rulandské modré, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. K vinohradům patří i moderní sklepní hospodářství s nejnovější technologií na zpracování hroznů vína, odstopkování, odkalování moštů, řízené kvašení až po zrání v sudech typu barrique.