wz

Uhlířské Janovice

 

Leží asi 20 km jižně od Kolína. První písemná zmínka o městě je z roku 1352. Asi od roku 1167 drželi zdejsí krajinu páni z Divišova (později ze Šternberka), kteří založili roku 1242 svůj hrad nad řekou Sázavou - Český Šternberk. Zakladatelem Uhlířských Janovic byl Jan ze Šternberka (podle něho tedy název Janovice). Přívlastek z názvu Uhlířské (někdy také Uhelné) je znám až od roku 1352 a připomíná dobu, kdy se v okolí pálilo v milířích uhlí. Jan Lucemburský r. 1337 schválil privilegia pro uhlíře proto, aby nepodléhali robotám. V husitských válkách roku 1420 padl pán Uhlířských Janovic Petr Konopišťský ze Šternberku u Pankráce, když pomáhal Zikmundovi proti Žižkovi. Vdova po Petru Konopišťském, paní na Českém Šternberku a Uhlířských Janovicích, přistoupila k husitům - Pražanům. Tak byla v Uhlířských Janovicích r. 1421 zavedena víra podobojí. Dne 30. května 1434 v bitvě u Lipan (mezi Kolínem a Českým brodem) bojovali Uhlířskojanovičtí pod vedením purkrabího Jakoubka ze Šternberka na straně Pražanů. Obec Uhlířské Janovice koupila před rokem 1514 od Petra Holického ze Šternberka v Kochánově 2 dvory s příslušenstvím, tj. s dědinami, lukami, lesy, potoky a rybníky. Před rokem 1500 vystavěla si obec též pivovar. První městský znak udělil Uhlířským Janovicím roku 1540 Jan Holický ze Šternberka. Po bitvě na Bílé hoře ještě roku 1662 ležely Uhlířské Janovice téměř v sutinách a městečko bylo označováno jako "spálené" Janovice. Bachovská reakce v padesátých letech 18. stol. zabrzdila další rozvoj samosprávy. Od r. 1855 byly U. Janovice okresem, spadajícím do obvodu krajského úřadu v Čáslavi. Samostatný okres Uhlířské Janovice byl zrušen 1. 9. 1928 a stal se součástí okresu Kutná Hora.

foto Olga

Kostel sv. Jiljí:  je vzácná stavební památka románsko-gotického stylu. Na bývalém pohanském obětišti byl postaven v 11. století románský kostelík (nynější sakristie). Ve 13.-14. století zbudován a opatřen freskami vlastní gotický kostel. Oltáře a přilehlá márnice pocházejí z údobí baroka. Roku 1904 kostel z části vyhořel; gotický presbytář a fresky byly však zachráněny. Kostel byl obnoven v původním slohu podle návrhu stavitele L. Lablera r. 1908-1909. Fresky byly objeveny roku 1895 a obnoveny roku 1953 akademickým malířem Teršem.

 

foto z internetu

Židovská synagoga:

Židovská synagoga byla postavena roku 1798. Vyhořela ve své historii dvakrát, a to roku 1806 a 1913. Postavením synagogy byla zřízena ve městě náboženská obec židovská. Zásluhu o to měl koželuh Jakub Guth (1752-1810). Při synagoze byla založena Německá škola, neboť podle § 472 z roku 1805 nemohl být žid oddán, nepředložil-li vysvědčení, že se učil řeči německé. Roku 1876 bylo na této škole zapsáno 74 žáků. Synagoga byla používána do roku 1942, do odsunu židů do koncentračních táborů.

Židovský hřbitov:

Do roku 1834 byli židé uhlířskojanovičtí pohřbíváni do Zbraslavic, Malešova a Kolína. R. 1829 bylo založeno pohřební bratrstvo za účelem zřízení vlastního hřbitova. Hřbitov byl schválen guberniálním povolením r. 1833. Jako první byl pohřben 10. 2. 1834 Michal Weiss. Na hřbitov se pohřbívalo do roku 1942. Při rozšiřování cesty na koupaliště r. 1966 byl zbourán přilehlý domek pro hrobníka i márnice. Opuková deska s Hebrejským nápisem připevněná na domku byla uložena v městském muzeu.

Kostel sv. Aloise(1767-95):

Rostoucímu městečku starý gotický kostel sv. Jiljí nedostačoval a tak byl roku 1767 položen základní kámen k novému chrámu na náměstí patronkou kostela Marií Terezií, vévodkyní Savojskou, rozenou z Liechtensteina. Stavba však byla z neznámých příčin odložena a kostel byl dostavěn až roku 1795 za faráře Josefa Křepelky knížetem Aloisem z Liechtensteina. Kostel i oltáře jsou ve slohu barokním. Fresky barokních oltářů (3) malovali Václav a František Kramolínové. Václav maloval též obraz sv. Aloise nad oltářem, František čtyři evangelisty.