wz

Záboří nad Labem

 

Na soutoku Doubravy s Labem leží jedna z nejstarších obcí v okolí. Své jméno získala podle lesa „Bor“, který se rozkládal i při deltě (dvě ramena – „stará Doubravka“). Podle Františka Palackého bylo 10 obcí jménem Záboří – dnes je jich jen sedm a zdejší je asi největší. Les poskytoval osadníkům obživu a ochranu, řeka dávala hojnost ryb. Roku 1278 prodal Přemysl Otakar II. les Bor  i s místem, kde dnes stojí obec Záboří sedleckému klášteru, v jehož držení zůstal až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen a jeho statky rozebrány. V roce 1436 se Záboří  dostává do majetku Kolína (knížeti Bedřichu ze Strážnice). První písemná zpráva je z roku 1354, ale původní osada vznikla současně s příchodem slovanských kmenů na naše území. Svědkem pohnutých událostí sedmi století je mohutný památný dub – místně zvaný „Žižkův“. Je sice značně poškozený a kmen je napadený houbou, ale je stále dominantou obce. Obvod měří asi 6 – 7 metrů. Byl zakomponován i do nového znaku obce. V době třicetileté války, v roce 1639navštívil zdejší kraj švédský vojevůdce Banér a zničil obec, Lanžovský mlýn i románský kostel. Po 40 letech získal panství hrabě Věžník z Bernardova a začal s opravami, poté pokračovala jeho žena. V roce 1874 byla během sedmi měsíců postavena škola. Od roku 1845 je zde železniční zastávka. Kulturní dění dnes nahrazuje jen knihovna.

Foto Olga

Románský patrový kostel sv. Prokopa:

Byl postaven na výzvu knížete Vratislava, postaven v letech1080-1084. Zcela se vymyká dobovému stavitelství a dosud je tak trochu historickou záhadou. Rekonstrukce jeho původní podoby byla i pro zkušené vědce detektivkou. Ozdobou této expozice je votivní reliéf trůnící Madony s Ježíškem, anděly a klečícími donátory z baziliky sv. Jiří, jedna z dochovaných památek vrcholného románského sochařství.  Poblíž kostela stojí barokní zvonice snad z roku 1697, upravená v 19. století. 


Jednopatrový barokní objekt fary byl postaven v polovině 18. století